«

tSchto pospolitosti prävo znovu privtSlit k majetku sku-piny nemovitosti, ktere byly zcizeny mimo ni („retrait lignager“ francouzske historicke literatury). Je mimo-rädnS obtföne odhadnout kvantitativni zastoupeni tSchto skupin v Seske spoleSnosti 11.—12. stoleti. Statisticke zpracoväni jmen sidlistl s koncovkou -fct ukazuje, ze v nich v nasi dobS zila zhruba iretina az polovina obyvatelstva Cech, rremäme vsak moznost zjistit, kterä z techto jmen nälezela „urozenym“ a kterä neurozenym rozrodüm. Historicky vyvoj tSchto kolektivü, patrny v pramenech naseho obdobi, je mozno oznaSit jako atomizaci a autono-mizaci. Atomizace se projevila ve zkräceni genealogickeho vztahu, vyjädfeneho koncovkou -icij-ic, v pokroSilem 12. stoleti. Po vetsinu obdobi, o nSmz zde hovofim, ozna-Sovalo totiz osobni jmeno, tvorici zaklad pojmenoväni techto skupin, vztah ke vzdälenemu predkovi vsech ziji* eich Slenö skupiny; prävS od konce J2. stoleti nesou vsak pojmenoväni s koncovkou -/c pouze synovejednoho otce, paralelnS s takovymi zpüsoby uvädSni püvodu, jakym je napr. „otcestvo“ v dnesni ru§tine. Autonomizaci zjistujeme v podobS dvou dnes zachytitelnych aspektü. Jednak jde o zrovnoprävnSni dalsich Slenü skupiny, zretelne v pH* padS zen, ktere postupnS nabyvaji präva disponovat nejprve movitym a posleze i nemovitym majetkem (to ovSem az po roce 1200). Däle se sjednocuje rizeni tSchto skupin, ktere je zrejme tez od pokroöileho 12. stoleti postupnS svSroväno jednotlivym clenüm skupin, obvykle dospSlym muzüm, vystupujicim posleze v pramenech (hlavnS zl 13. a raneho 14. stoleti) pod oznaSenim „zu-pan“, pripadnS „vladyka***

S atomizaci püvodnich velkyeh spolegenstvi se setkä-väme i v prostredi obyvatel neurozenych. Rozsähle geo-politicke jednotky, pfedstavovane v 11. stoleti skupinovymi pojmenovänimi s koncovkou -ane9 nahrazuji zrejme jii od konce teho2 stoleti „provinciae“ stätu a po roce 1100 se takovä pojmenoväni voll pro jednotlivä sidliste, jejichz obyvatele byli, jak se zdä, vzäjemnS spjati pouze faktem spoleSne rezidence. Struktura tSchto sidelnich kolektivü se patrnS lisila od struktury skupin nesoucich pojmenoväni na -lei. Jmcna na •arte tvori ov§em v nasich pramenech 11.—12. stoleti pouze 6,3% celkoveho poctu vyhod-notitelnych jmen sidlisf a predstavuji tak ve sve pozdSjSi podobS jev okrajovy. Pred rokem 1100 kryla zrejme tato

Refei

Beyerle, F. (Ed.) 1962: Leges Langobardorum 643 — 866. Deutschrechtlichcr Institutsverlag, Witzenhausen.

Bistricky, J. - Po/sl, M. (Eds.) 1982: Sbornik k 850. vyroci posvSceni katedräly sv. Väclava v Olomouci (Volume of studies on the occassion of the 850th anniversary of consecration of St. Venceslas’s cathedral at Olomouc). Olomouc.

Blähovä, E. 1988: Staroslovenske pisemnietvi v Cechäch 10. stoleti — Altslawisches Schrifttum in Böhmen im 10. Jahrhundert. In: Reichertovä • Blähovä - Dvoräckovä * Huhäcek 1988, 55-69;

Blähovä, M. - Fiala, Z. (Eds.) 1975: Kosmova Kronika ceskä (Cosmas’s Chronicle of the Bohemians,translation into New Czech). Praha.

Bonte, P. 1987: Introduction, L’Homme 27/102, 7— 3 1.

Bretholz, B. (Ed.) 1923: Cosmae Pragensi Chronica Bohe-

änt cele rozlehle osidlene oblasti, v nichz jednot-liva sidliste nesla zajiste i pojmenoväni na -ici. Po vytesnSni prirozenS vzniklych regionälnich uskupeni se jmeny na -ani provinciemi premyslovskeho statu po roce 1100 byla tak obnazena zäkladni sidelni struktura, tvofenä tkanl jednot-livych obyvatelskych kolektivü s pojmenovänimi na -fei. Jejich zastoupeni je po cele obdobi, ktere zde sledujeme, mozno vySislit 30%—70% vSech sldlisC zachytitelnych v pisemnych pramenech, a snizuje se teprve v poslednich dvou desetiletich 12. stoleti. Nemäme bohuiel po ruce prostredky, s jejichz pomoci bychom mohli odliSit ,,uro-zene“ a neurozene sociälni skupiny se jmeny na -fei (i to je ovSem urcity indikätor relativni stejnorodosti dobove spolecenske struktury). Mezi neurozenymi obyvateli zjevne pfevazovali zemSdSlci (ktere premyslovskä administrativa zjevne ozoacila jako „rustici“), definujici sami sebe prede-vsim jako oprävnSne podilet se podle pribuzenskyeh krite-rii na majetku spolecenske skupiny („heredes“). Zdä se, ze tyto skupiny, v terminologii dobovych pramenü svo-bodne, uzaviraly s knizaty spojenectvi, stvrzovane reci-pro£ni vymSnou statkü — hmotnych prispSvkü venkovanü za „mir svateho Väclava‘% pochäzejici od knizat. Jake zde panovaly majetkove zvyklosti a zda i zde platil „retrait lignager“, nevime. Vlastnictvi bylo zrejme opet drzeno odd£len$ (spise po rodinäch nez po jednotlivdeh) a pri zcizovani hräly zjevnS roli zretele pribuzenske. Lze tu niemene sledovat nfcktere odlisnosti od sfery „urozenych“, jmenovitS vetäi samostatnost a rovnoprävnost zen.

Vrstva „nejmenS privilegovanych“ (operace pojmem svobody se mi nezdä pro tuto dobu a spole2nost nej-vystiznSjSi) se zrejmS od ostatnich odlisovala pfedevSim neexistenci näroku na dSdiöne nemovite vlastnictvi a z toho vyplyvajici nutnosti zivit sebe a sve rodiny praci bud pomoenou, ci väzanou na dalsi zpracoväni prirodnich produktü (remesla). O techto lidech mäme informaci mizivg mälo. Drzeli zfejmS pfibytky a vybaveni svych vyrobnich provozü, vedli obvykly iivot v jadernych rodinäch a udrzo-vali asi i zäkladni genealogicke povSdomi o spole£enske situaci sebe samych i svych blizkyeh. Vyskytovali se zrejmS v cele fade sociälnich prostfedi rane stredovSkych Cech, mezi nimiz nebyly vyjimkou ani venkovske rodiny z od-lehlejsich 2ästi zeme.

rences

morum (M. G. H., Scriptores, N. S. t. II). Berolini apud Weidmannos.

CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae.

Vol. I, ed. by G. Friedrich, Pragae 1907.

CDB II: Same title, ed. by G. Friedrich, Pragae 1912.

CDBIIIjJ: Same title, ed. by G. Friedrich, Pragae 1942. CDB 111)2: Same title, ed. by G. Friedrich - Z. Kristen, Pragae 1962.

CDB IVjl: Same title, ed. by J. §ebänek - S. Duskovä, Pragae 1962.

CDB Vjl: Same title, same editors, Pragae 1974.

CDB Vf2: Same title, same editors, Pragae 1981.

Charvät, P. 1985: Poznämky k nSmecke kolonizaci vy-chodnich Öech — Notes on the German colonization of East Bohemia, Archaeologia historica 10, 75—81. — 1987: Ideologickä funkee kultury v premyslovskych