|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
http://tade.janik.wanclik.free.fr/Nezamysl.htm |
|
|
|
http://wiedza.free.fr/Cieszyn.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Cracovie.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Krakus.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Krok.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Lech.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Lech-Lecha.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Lombards.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Nitra.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Olomuc.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Prague.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/przemysl20170911.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Samo.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Slavnik.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Svatepluk.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Von-Cernin.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Vrsovici.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/wrsowic.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Warszawa.htm |
|
|
http://wiedza.free.fr/Wroclaw.htm |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Memorial
of Vršovci in Vraclav, Czech Republic |
|
|
|
|
|
https://en.wikipedia.org/wiki/Vršovci |
|
|
|
https://en.wikipedia.org/wiki/Rawa_coat_of_arms |
|
|
Contents |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
The Vršovci (Vrshovici) were a noble Czech
(Bohemian) family and clan, probable or legendary ancestors of some bearers
of the Oksza and
the Rawicz coat of arms (noble families
in Polish-Lithuanian Commonwealth also in Russian Empire and Ukraine). |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
History[edit] |
|
|
|
1History |
|
|
1.1In
Bohemia |
|
|
1.2Possible further shelter or interrelations |
|
|
2References |
|
|
In Bohemia[edit] |
|
|
First noted in the
power struggles of the 10th–12th centuries in Bohemia. The Vršovci were the
third most powerful political force in newly Christianized Bohemia, after the
reigning Přemyslids (Přemyslovci)
and the contending Slavníks (Slavníkovci). They
¶:À&â:ê&Ǵ:ǹ&Ǿ:Ȉ&ĀÿÿThe
Vršovci, Přemyslids and Slavníki took part in cruel power struggles that
occurred in Bohemia on the turn of the first millennium. Vršovci and Přemyslids led
by Boleslav II the Pious, fought with the rival princely clan of Slavniki.
On Septe |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Litoměřice as seen
from the Radobýl Hill |
|
|
|
|
|
They had consanguinity
with the Přemyslidi and often cooperated with them. Some historians
supposed that, unlike their opponents, the other two leading families of
Bohemia, the Vršovci could have retained some pagan beliefs in the 10th
century[citation ne |
|
|
The
etymology of the clan name is still a subject of dispute. One version claims
its origin to be Czech "fishnet" i.e. "Vrša", while
another opinion would have it derived from "Vrsa/Vrsvs"
("Ursa/Ursus"), Latin for "female bear/bear". |
|
|
The Vršovci,
Přemyslids and Slavníki took part in cruel power struggles that occurred
in Bohemia on the turn
of the first millennium. Vršovci and Přemyslids led by Boleslav II the Pious, fought with the rival princely clan of Slavniki. On September
28, 99Y:`&’:œ&¤:¹&Ď:ġ&ĥ:Ĵ&Ɨ:Ɵ&ơ:Ʀ&ƨ=Ƶ&Ʒ:ƽ&ƿ=ǎ&Ǡ:Ǧ&ȶ>ȷ?Ɇ>ɇ&ȀÿÿIn 1003, when the Vršovci tried to
dethrone Boleslav III the Red. When the expatriated duke returned to Bohemia possibly with the support of Duke Bolesław I the
Brave of Poland,
he ordered a massacre of the Vršovci at Vyšehrad. According
to Thietmar of Me,:@&’:¦&ª:°&Ú:â& |
|
|
In 1003, when the
Vršovci tried to dethrone Boleslav III the Red. When the expatriated duke returned to Bohemia possibly with the
support of Duke Bolesław I the Brave of Poland, he ordered a massacre of the Vršovci at Vyšehrad. According to Thietmar of Me,:@&’:¦&ª:°&Ú:â&ñ:Ć&Ŗ:Ś&̀““In
1108 the Vršovci came into disfavour again, and were massac |
|
|
In 1108 the Vršovci
came into disfavour again, and were massacred by hostile
Přemyslids—namely Svatopluk. Many nobles were executed on Petřín Hill. |
|
|
Possible
further shelter or interrelations[edit] |
|
|
The later history of
the family is unclear; there are two or more versions: |
|
|
1.
The whole family was perfidiously executed in 1109.[1] |
|
|
2. The same source suggests that
it could have happened that some of them escaped to Kingdom
of Poland and acted from there yet in 1100.[1] Similarly, one of
two versions by Kasper Niesiecki (considering origin of Polish Rawicz bearers) says that
some of
U:f&ˆ@‹&®:¾&Į:Ń&ũ:Ÿ&ſ:Ɗ&Ƶ:Dž&Ԁÿ
ÿIf the second is true, it could be that some of Vršovci (because phonetically
similar surnames were
spotted among szlachta of two Polish coat
of arms), in the midst |
|
|
If the second is
true, it could be that some of Vršovci (because phonetically similar surnames
were spotted among szlachta of
two Polish coat of arms), in the midst of nobility referred to as Oksza (Werszowic, Werszowiec,
Wierszowiec)[2] and Rawicz (Warszr:z&À:Å&ê@í&ò:ø&į:Ł&ÿÿIn
the historical records among 50 Polish |
|
|
Polish Rawicz (Ursin) coat of
arms |
|
|
Polish Oksza coat of arms |
|
|
In the historical
records among 50 Polish "banners" (regiments) is one (the 26th)
under the Rawicz coat of arms led by Christian of Ostrów, castellan of
Kraków, also a war councillor and one of the seven chief members of
King Władysław II Jagiełło of Polaâ:÷&ɇ:ə&4מ
»
»For the most famous Oksza bearer, see: Mikołaj Rej z
Nagłowic. In 1994–97, Mikołaj Rej's descendant and
namesake, Nicholas Andrew Rey (1938–2009),
served |
|
|
For the most famous
Oksza bearer, see: Mikołaj Rej z Nagłowic. In 1994–97,
Mikołaj Rej's descendant and namesake, Nicholas
Andrew Rey (1938–2009), served as American ambassador to Poland. |
|
|
|
|
|
References[edit] |
|
|
1. ^ Jump
up to:a b "Encyklopedyja Powszechna" vol. 6 article
"Czechy" p. 391 (published by Samuel Orgelbrand in Warszawa, 1861) |
|
|
2. Jump up^ Tadeusz Gajl, HERBARZ POLSKI Lista Nazwisk |
|
|
Thietmar of Merseburg. Chronicon; |
|
|
Cosmas of Prague. Chronica Boëmorum ("Chronicle
of Bohemians"); |
|
|
Jan Długosz. Annales seu cronici incliti regni
Poloniae; |
|
|
Simon Okolski. Orbis Polonus. Kraków, 1641. V.2. 70–72
and 335–342; |
|
|
Simon Okolski. Orbis Polonus. Kraków, 1642. V.2.
581–602; |
|
|
Kasper Niesiecki. Herbarz, VIII, 97–99; |
|
|
Bartosz Paprocki. Biblioteka Polska. Herby rycerstwa
polskiego; Kraków, 1584 (II ed. Kraków, 1858) 562–565; |
|
|
Josef Teige. Blätter aus der
altböhmischen Genealogie. Slavnikiden /Die Vrsovcen /Die Herren von
Lichtenburg. Damböck, 2005. ISBN 3-900589-45-3. |
|
|
Emilian von Zernicki-Szeliga.
Die Polnischen-Stammwappen, Hamburg 1900, 58–59. |
|
|
Kopal, Petr. Neznámý známý rod.
Pokus o genealogii Vršovců. Sborník archivních prací 2001/1, 3–84. |
|
|
| Vršovice |
|
|
From Wikipedia, the free encyclopedia
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
Coat of arms of Vršovice at the water tower |
|
| |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
The corner of Kodaňská and Finská streets |
|
|
|
|
|
|
| Vršovice is a district of Prague. All of Vršovice lies within
the Prague 10 administrative
district. Vršovice is located south-east of the city centre. It borders Vinohrady to the north, Nusle to the south-west, Michle to the south and Strašnice to the east. The name
is first mentioned in 1088 in the founding document of the Vyšehrad Chapter. In 1922 the district
was incorporated into the city of Prague. It has 107 streets and 1,611
addresses[1] and has about 38,700 inhabitants. |
|
| A train station, Praha-Vršovice (formerly known as Nusle, German: Nusl-Verschowitz), serves this part of the city. There is a shopping centre in
Vršovice, called Eden and the Koh-i-Noor
Waldes factory, which is a manufacturer of
buttons and press-studs. It should not be confused with the Czech
company Koh-i-Noor Hardtmuth, one of the world's largest producers and distributors of
pencils and office supplies. In a 2016 travel feature about the
district, The New York Times identified Vršovice as "one of the capital’s 'it'
neighborhoods."[2] |
|
|
|
|
Contents |
|
|
| [hide] |
|
| 1Sport |
|
| 2Churches |
|
| 3Gallery |
|
| 4References |
|
|
|
| Sport[edit] |
|
| There are two professional football teams in the area: SK
Slavia Prague and Bohemians 1905. Slavia uses the Eden Arena, which is the largest
football stadium in the Czech Republic and Bohemians 1905 the Ďolíček Stadium. There
are also teams playing in the lower leagues, for example SK Union Vršovice. |
|
|
|
| Churches[edit] |
|
| There are two Roman Catholic churches, St.
Wenceslas Church, completed in 1930, and one
dedicated to St. Nicholas which dates from 1374. Since 1930 there has been the Hus' House which has also
included a theatre in the past.[3] |
|
| Praha-Vršovice railway station |
|
From Wikipedia, the free encyclopedia
|
|
|
| (Redirected
from Praha-Vršovice) |
|
| |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
View of station building from the platform |
|
|
|
| Praha-Vršovice railway station (Czech: Nádraží
Praha-Vršovice) is a railway station located
in Prague 4, located
at the edge of Vršovice and Nusle, which carried 1,826,000 passengers in 2009.[1] The station is located on the main line from Praha hlavní nádraží to České Budějovice, and the
local line to Dobříš and Čerčany via Vrané nad Vltavou. |
|
| The mainline to České Budějovice
opened in 1871, beginning from what is now Praha-Hostivař railway
station. On March 1, 1882 the line was extended further towards Prague to
this station, which was opened under the name Nusle. The station was
renamed Nusle-Vršovice in 1912, and then Praha-Vršovice in 1948.
The station is classed as a cultural monument. |
|
| Vršovice
station is not served by the Prague Metro, but numerous tram routes call
outside the station on Vršovická street. |
|
|
|
| Services[edit] |
|
| Preceding
station |
|
České
dráhy |
|
Following station |
|
| Benešov u Prahy |
|
Regional fast
trains |
|
Praha
hl.n. |
|
| toward České Budějovice |
Terminus |
|
| Preceding
station |
|
Esko Prague |
|
Following station |
|
| Terminus |
|
S3 |
|
Praha
hl. n. |
|
| toward Byšice, Mělník |
|
| or Mladá Boleslav hl. n. |
|
| Terminus |
|
R3 |
|
Praha
hl. n. |
|
| toward Tanvald |
|
| Praha-Krč |
|
S8 |
|
Praha
hl. n. |
|
| toward Čerčany |
Terminus |
|
| Praha-Krč |
|
S80 |
|
Praha
hl. n. |
|
| toward Dobříš |
Terminus |
|
| Praha-Strašnice zastávka |
|
S9 |
|
Praha
hl. n. |
|
| toward Strančice |
toward Praha
hl. n. |
|
| or Benešov u Prahy |
or Praha-Vysočany |
|
|
|
| References[edit] |
|
| 1. Jump up^ Ročenka dopravy Praha 2009 |
|
|
|
| Vršovice |
|
|
|
|
|
|
|
| část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem
sv. Václava |
|
| kód katastrálního území: |
732257 |
|
| připojení k Praze: |
1922 |
|
| městská
část: |
Praha 10 |
|
| správní obvod
(pověřený úřad): |
Praha 10 |
|
| městský
obvod: |
Praha 10 |
|
| počet územně tech.
jednotek: |
1 |
|
| základní sídelní jednotky: |
16 |
|
| katastrální výměra: |
2,94 km² |
|
| obyvatel: |
35 787 (31. 12. 2015[1]) |
|
| hustota zalidnění: |
12 172 obyv./km² |
|
| zeměpisné souřadnice: |
50°4′5″ s. š.,14°27′44″ v. d. |
|
|
|
|
Tento
článek je o čtvrti v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Vršovice (rozcestník).
|
|
|
| Vršovice (německy Werschowitz) jsou pražská čtvrť a katastrální
území na jihovýchodě širšího centra,
součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Královskými Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem,
v letech 1902–1921 městem. |
|
|
|
|
Obsah |
|
|
| [skrýt] |
|
| 1Historie |
|
| 1.1Vývoj počtu obyvatel |
|
| 1.2Spolky |
|
| 2Další informace |
|
| 2.1Zajímavé budovy |
|
| 2.2Sport |
|
| 2.3Parky |
|
| 3Další fotografie |
|
| 4Odkazy |
|
| 4.1Reference |
|
| 4.2Literatura |
|
| 4.3Související články |
|
| 4.4Externí odkazy |
|
|
| Historie[editovat | editovat zdroj] |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži |
|
|
| Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením
údolí Botiče v době,
kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé
zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské
kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále
vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311–1328 ji
vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí
Botiče. Ten prodal celou ves řádu
německých rytířů v Praze. Ve
vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum
hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla
IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice. |
|
| Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem
porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český
král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský
z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako
sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali
panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a
vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup,
avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní
příliš nepobývali. |
|
| Roku 1797 koupil
Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmerové vlastnil i
přilehlé Nusle, Záběhlice a několik
dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství,
štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj manufaktur a také
štědře podporovali kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz
zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl
hrabě Buquoy.
Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých,
aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně. |
|
| Od roku 1871 prochází
územím Vršovic železniční trať postavená společností Dráha císaře Františka Josefa,
ale železniční stanice zde vznikla až roku 1882 a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný
název Praha-Vršovice obdržela
za protektorátu. |
|
| V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu získávají městský znak). Počátkem
roku 1922 byly
začleněny do Velké Prahy. |
|
| Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj] |
|
|
| 1840 |
1860 |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
| 900 |
2400 |
3693[2] |
5732[2] |
8624[2] |
13 580[2] |
24 646[2] |
33 008[2] |
39 875[2] |
43 724[2] |
58 908[2] |
55 185[2] |
48 059[2] |
41 567[2] |
37 301[2] |
|
| Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po
roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii Eden – náměstí Kubánské
revoluce (dnes Kubánské náměstí). Do sídliště Vlasta, stavěného od roku 1972, byli přestěhováni
obyvatelé středočeské obce Milovice (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a
rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých
původních domovů v souvislosti s umístěním
okupačních sovětských vojsk po invazi
v roce 1968.[3] |
|
| Spolky[editovat | editovat zdroj] |
|
| Dělnický spolek Kruh (1873) - pro
podporu v případech „neschopnosti k práci“ |
|
| Obchodní grémium na pomoc zchudlým
obchodníkům (1887) |
|
| Spolek vzájemně se podporujících
živnostníků (1895) |
|
| Občanská
záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě
hospodářské činnosti plnila společenské funkce a
přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu,
veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala
kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke
stavbě vlastní budovy. |
|
|
| Další informace[editovat | editovat zdroj] |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
Barokní kostel svatého Mikuláše |
|
| |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
Vršovický Husův sbor |
|
|
| Zajímavé budovy[editovat | editovat zdroj] |
|
| Husův
sbor - moderní kostel Církve
československé husitské z roku 1930 postavený podle
projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl
vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu
Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká
hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem
je Pavel Janák.
V suterénu budovy sboru se nachází sál, kde účinkuje soubor divadla MANA. |
|
| Kostel
sv. Václava na Náměstí
Svatopluka Čecha – vrcholné funkcionalistické dílo od
architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka. |
|
| Kostel
sv. Mikuláše z roku 1374, původně gotický
kostel, barokně rekonstruovaný
v roce 1704 a
dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě
původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028. |
|
| Budova
občanské záložny na Vršovickém náměstí -
secesní stavba od arch. Balšánka z roku 1911 – dnešní Česká spořitelna |
|
| Vršovický zámeček -
tzv. Rangherka |
|
| Továrna Koh-i-noor
Waldes je výrobcem knoflíků a patentek. |
|
| Vršovická rafinerie
na cukr a sirob - v Petrohradské ulici |
|
| Sport[editovat | editovat zdroj] |
|
| Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905. |
|
| Parky[editovat | editovat zdroj] |
|
| Heroldovy sady |
|
| u nádraží Praha-Vršovice |
|
| náměstí Svatopluka Čecha |
|
| mezi
ulicemi Bělocerkevská, 28. pluku a Konopišťská |
|
|
| Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
|
|
|
|
| Vršovice
(okres Louny) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Vršovice |
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| Náves |
|
|
|
|
| znakvlajka |
|
| Lokalita |
|
| Status |
obec |
|
| LAU (obec) |
CZ0424 546887 |
|
| Kraj (NUTS 3) |
Ústecký (CZ042) |
|
| Okres (LAU 1) |
Louny (CZ0424) |
|
| Obec s
rozšířenou působností a pověřená obec |
Louny |
|
| Historická
země |
Čechy |
|
| Katastrální
území |
Vršovice u Loun |
|
| Katastrální výměra |
5,57 km² |
|
| Zeměpisné souřadnice |
50°22′7″ s. š.,13°50′32″ v. d. |
|
| Základní informace |
|
| Počet obyvatel |
247 (2017)[1] (e) |
|
| Nadmořská
výška |
175 m n. m. |
|
| PSČ |
440 01 |
|
| Zákl. sídelní jednotky |
1 |
|
| Části obce |
1 |
|
| Katastrální
území |
1 |
|
| Adresa obecního úřadu |
Vršovice 74 |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| 44001 Louny 1 |
|
| Starosta |
Pavlína Adamcová |
|
| Oficiální
web: obecvrsovice.cz |
|
| Email: obecvrsovice@obecvrsovice.cz |
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
|
Vršovice |
|
|
| multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
| Některá
data mohou pocházet z datové položky. |
|
| Obec Vršovice se
nachází v okrese Louny, kraj Ústecký. |
|
|
|
|
|
Obsah |
|
|
| [skrýt] |
|
| 1Historie |
|
| 2Obyvatelstvo |
|
| 3Pamětihodnosti |
|
| 4Galerie |
|
| 5Odkazy |
|
| 5.1Reference |
|
| 5.2Související články |
|
| 5.3Externí odkazy |
|
|
|
| Historie[editovat | editovat zdroj] |
|
| První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268. Od 1. května 1976 do 31. prosince 1991 byla obec součástí
města Louny.[2] |
|
|
|
| Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj] |
|
|
|
| Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][4] |
| |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
| Obyvatelé |
309 |
381 |
356 |
560 |
557 |
556 |
576 |
433 |
395 |
420 |
361 |
223 |
246 |
261 |
| Domy |
49 |
56 |
61 |
80 |
80 |
101 |
124 |
128 |
112 |
110 |
102 |
115 |
118 |
123 |
|
|
| Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj] |
|
| Zámek
Vršovice, vybudován v letech 1735 až 1736 na místě původní
tvrze. |
|
| Národní
přírodní památka Velký
vrch v k. ú. obce. |
|
|
|
| Galerie[editovat | editovat zdroj] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vodní elektrárna na Ohři z roku 1909 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Most přes Ohři |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zámecká sýpka |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zámecké nádvoří |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pomník padlým v 1. světové válce |
|
|
|
|
| Odkazy[editovat | editovat zdroj] |
|
| Reference[editovat | editovat zdroj] |
|
| 1. Skočit
nahoru↑ Český
statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha.
28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04] |
|
| 2. Skočit
nahoru↑ Historický
lexikon obcí České republiky 1869–2005, II.
díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 585. |
|
| 3. Skočit
nahoru↑ Český
statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006.
760 s. Dostupné online.ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. |
|
| 4. Skočit
nahoru↑ Český
statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013.
900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. |
|
| Související články[editovat | editovat zdroj] |
|
| Velký vrch (národní přírodní památka) |
|
| Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] |
|
| Obrázky,
zvuky či videa k tématu Vršovice ve Wikimedia Commons |
|
|
|
Tento článek je
příliš stručný nebo postrádá důležité informace. |
|
| Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
|
| |
|
| |
|
|
[skrýt]Města, městyse a obce okresu
Louny |
|
|
|
|
|
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice
|
|
|
|
| legenda: město, městys . |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
